Filozofická Fakulta

On-line katalog

UKAŽ - discovery služba UK

Facebook

Historický kabinet

Bezhotovostní platba pokut

Fakulta

Syndikovat obsah
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je tradičním centrem české vzdělanosti. FF UK vznikla jako fakulta svobodných umění v rámci univerzity díky zakládací listině Karla IV. ze dne 7. dubna 1348.
Aktualizace: 46 min 56 sek zpět

Večer otevřené vědy

2 hodiny 56 min zpět
Studentské spolky LIBRAIN, Praxis a Knihovna ÚFaR FF UK zvou na diskusní večer o otevřené vědě a otevřeném přístupu k publikačním výsledkům, který se uskuteční ve čtvrtek 26. 10. 2017 v malém přednáškovém sále v Kampusu Hybernská (Hybernská 4).

Večer otevřené vědy

2 hodiny 57 min zpět
Cílem diskusního večera na téma otevřené vědy a otevřeného přístupu k publikačním výsledkům je sdílení zkušeností a postojů akademiků zapojených do různých fází publikačního procesu. V diskusi se setká perspektiva autorů (přírodních a humanitních vědců), univerzitních knihovníků a vydavatelů. Rádi bychom konfrontovali znalosti a zkušenosti diskutujících, rozmýšleli, jak usnadnit cestu k otevřené vědě, která je lemována na první pohled nesrozumitelnými milníky (APC, Green/Golden Way, DSpace, ORCID, DOAJ …), a reflektovali snahy a směřování univerzity v těchto souvislostech. Setkání se uskuteční ve čtvrtek 26. října v malém přednáškovém sále Kampusu Hybernská (Hybernská 4) v čase 19:00–23:00. 19:00 | přednáška Terezy Simandlové Jak je důležité míti open access 19:30 | diskusní večer na téma Otevřená věda diskutující: Tereza Simandlová, Radek Ocelák, Jan Nekolný, Vojtěch Dostál a Roman Šolc 21:00 promítání filmu Zázračné dítě internetu „Aaron Swartz už od dětství miloval počítače. Z geniálního programátora se postupně stal aktivista, který si začal uvědomovat, že technologie jsou dobrý sluha, ale snadno zneužitelný pán. Internet považoval za demokratické médium a bojoval proti snaze úřadů a veřejných institucí redukovat prostřednictvím technologií občanské svobody a přístup k informacím. V roce 2011 čelil trestnímu stíhání za stahování článků akademického časopisu JSTOR. Kauza se před soud ale nikdy nedostala. Aaron si v šestadvaceti letech vzal život. Snímek o životě zázračného dítěte internetu otevírá otázku internetové bezpečnosti a vztahu technologií a občanských práv v současném světě.“ anotace filmu z portálu csfd.cz Večer organizují studentské spolky Librain – Spolek studentů ÚISK a Praxis ve spolupráci s Knihovna ÚFaR FF UK. událost na Facebooku

Absolventka hudební vědy Eliška Svobodová podpoří koncertem s kapelou Fanfán Tulipán sbírku na obnovu univerzitní knihovny v Mosulu.

4 hodiny 15 min zpět
Koncert proběhne 2. listopadu od 20 hodin v kampusu v Hybernské v rámci akce Den pro Mosul. V rozhovoru Eliška líčí své hudební i studijní začátky, inspirace i výhledy do budoucna.   Vystudovala jsi Vyšší odbornou školu publicistiky spolu s Konzervatoří Jaroslava Ježka a Filozofickou fakultou v Brně. Následně jsi pokračovala v magisterském studiu hudební vědy na FF UK. Proč právě tato kombinace? Po maturitě jsem šla nejprve na Vyšší odbornou školu publicistiky, která byla zaměřena spíše prakticky – vybrala jsem si rozhlasovou specializaci a moc mě to bavilo. Během studia jsem ale stále cítila nutnost se rozvíjet i v hudbě – začala jsem tedy studovat skladbu na Ježkově konzervatoři, kterou jsem dělala souběžně s kombinovaným bakalářským studiem uměnověd na brněnské filozofické fakultě. Vyšlo to tak, že jsem ve stejném roce současně maturovala na konzervatoři a státnicovala v Brně – opravdu nezapomenutelná kombinace… Následně jsem navázala magisterským studiem hudební vědy na FF UK, které jsem dokončila před dvěma lety. Zdá se, že sis tedy dobře vybrala a podařilo se ti skloubit svou profesi se svým koníčkem. Čím vším se aktuálně živíš a co z toho tě nejvíc baví? Aktuálně pracuji v Českém rozhlase Vltava, kde připravuji hudební pořad Planeta jazzem posetá a vybírám hudbu do odpoledního kulturního bloku ArtCafé. Mojí hlavní náplní práce je teď ale správa sociálních sítí Vltavy, což je neuvěřitelně pestrá a zábavná práce. Přímo hudbou jsem se nikdy živit nechtěla – v mé rodině je několik profesionálních hudebníků, od nichž jsem odmala slýchala, jak moc náročný tento způsob obživy je. Hudbu tedy vnímám spíše jako vnitřní potřebu a jako odreagování od práce v rozhlase. Zatím se to skvěle doplňuje. Kdy tě napadlo založit kapelu a jak vznikla? Kapela byla jednou z motivací, proč jsem šla na Ježkovu konzervatoř. Vždycky jsem hrála v kapelách, už na gymplu jsme měli jazz-rockovou skupinu, na kterou ráda vzpomínám. Rok poté, co jsem začala studovat na Ježkově konzervatoři, jsem založila kapelu Fanfán Tulipán. Hned v počátku jste byli hodně úspěšní. Rok po založení kapely jste zvítězili ve finále soutěže o Cenu Metropolitní Univerzity v rámci festivalu Mladí ladí jazz a v témže roce jste vyhráli i české kolo mezinárodní soutěže Jazz Prix, což vás určitě muselo hodně motivovat. Jak velké byly vaše počáteční ambice a máš pocit, že jste jim za těch 8 let existence kapely dostáli? Nám se staly dokonce i věci, o kterých jsem se ani v počátku neodvažovala snít – například vystoupení v rámci Bohemia Jazz Festu, což byl jeden z mých největších koncertních zážitků. Zároveň jsem ráda, že se mi podařilo sestavit kapelu tak, že muzikanti jsou nesmírně otevření a nebrání se koncertům v nezvyklých prostředích: hráli jsme tak třeba na dětském táboře, spali tam v teepee a druhý den jeli hrát do Rakouska na festival Jazz an der Donau. Druhý extrém a taky nezapomenutelný, byl rockový klub v rumunském městě Targoviste, kam nás pozvalo České centrum – náš kinder-jazz měl u místních motorkářů nečekaný úspěch Většina vašich skladeb je přirozeně instrumentálních. Ze samotného názvu vaší kapely i písní se nicméně zdá, že si docela ráda hraješ se slovy. Nechybí ti tedy někdy přecijen možnost k posluchačům promluvit i prostřednictvím textů? Najít text, který bych dokázala zpívat a se kterým bych se uměla identifikovat, je pro mě opravdu těžké. Jednu textařku mám, vynikající básnířku Míšu Keroušovou – u řady jejích textů mě hned napadá melodie a směřování písně. Ale způsob, jakým já obvykle pracuji, vychází spíše z představy nějakého prostředí či situace, čímž se nechávám vést. Zkouším si třeba představit, jaká hudba by mohla znít ve fjordu nebo se snažím hudebně ilustrovat různé situace a nálady, třeba strach před dalekou cestou. Vy sami vaši hudbu označujete jako „kinder-jazz“. Co si pod tím můžeme představit a kdo jsou nejčastěji vaši posluchači? Spojení „kinder-jazz“ vzniklo během studia na konzervatoři – připadalo mi, že většina lidí kolem mě příliš akcentuje techniku na úkor originality a autenticity výrazu. V tomto prostředí jsem měla čím dál větší nutkání dělat hudbu víc po svém, zahrnout do ní jak hravost, tak i určitou syrovost. Název „kinder-jazz“ byl od začátku tak trochu legrace reflektující třeba i fakt, že občas hrajeme na dětské hudební nástroje nebo hračky. Zároveň je ale důležité říct, že tím nechceme odkazovat k  naivnímu umění nebo art brut – skládat hudbu, která je hravá, neznamená, že člověk rezignuje na rozvíjení se v technice a začne spoléhat jen na intuici. Naše publikum je opravdu rozmanité – od jazzových posluchačů přes návštěvníky divadelních festivalů po malé děti, pro které občas pořádáme speciální koncerty, naposledy teď v září v rámci festivalu Struny dětem. Jak jsi zmínila, vaše hudba je charakteristická i neobvyklými hudebními nástroji – hrajete na melodiku, estonskou citeru, xylofon nebo dokonce hrací skříňku. Kde vůbec hledáš inspiraci k novým skladbám a jejich ztvárnění? Nejlepší inspirací je odjet a setkat se s úplně jinou hudební tradicí či jinými nástroji. Hodně mě nasměroval a inspiroval pobyt na hudebním workshopu v Estonsku, kde mě okouzlil zvuk tradiční citery. Koupila jsem si ji tehdy přímo od výrobce a občas na ni hraji v kapele. Velkým zážitkem bylo také třeba muzeum zvonkoher v Utrechtu plné sálových orchestrionů, pianol a hracích skříní. Pořídila jsem si tam hrací skříňku pling-plong, pro kterou si člověk může vytvořit vlastní melodii, a používám ji ve skladbě Kabinet kuriozit. Na kontě máte dvě desky. Zdá se, že tedy nikam nespěcháte, ale hraní si opravdu užíváte. Jaké máte s kapelou plány do budoucna? V příštím roce se chystáme nahrát studiovou desku, těším se na festivaly a hlavně na rozmanitá místa, kam nás Fanfán zavede. Chodím teď také na hudební konzultace ke skladatelce a klavíristce Beatě Hlavenkové, což mě velice inspiruje a motivuje. Je jasné, že kapela funguje v různých časech s různou intenzitou. Teď jsme ve fázi, kdy hrajeme jednou dvakrát za měsíc, což vnímám jako optimální, aby se z toho nestal stereotyp, člověk se na hraní těšil a zároveň měl čas i na svou práci. A konečně – zanedlouho vystoupí kapela Fanfán Tulipán v našem kampusu v Hybernské v rámci akce Den pro Mosul. Celá akce proběhne jakou součást podpory veřejné sbírky na obnovu univerzitní knihovny v Mosulu, kterou vyhlásila knihovna FF ve spolupráci s Člověkem v tísni. Jak vnímáš, že se jako absolventka FF vracíš na fakultní půdu při takové příležitosti? Na studium vzpomínám skutečně s velkým vděkem. Měla jsem to štěstí potkat několik pedagogů, kteří mě hodně ovlivnili nejen, co se týče vědomostí ale i životních postojů. Jsem ráda za to, že jsme dodnes v kontaktu a můžu se s nimi podělit o novinky související s mou diplomovou prací, podle které se aktuálně připravuje dokumentární film. Kromě toho moje mateřská katedra pořádá často akce, kde je možné se společně vídat a řadu muzikologů potkávám i v rozhlase. Na akci v Hybernské se moc těším a jsem ráda, že tento projekt můžeme s Fanfánem podpořit. Veronika Nováková

Setkání s kandidáty na funkci děkana pro volební období 2018–2022

22. říjen 2017 - 22:28
Předvolební shromáždění akademické obce a předvolební zasedání Akademického senátu FF UK se uskuteční 26. října 2017 od 18:00.

Záznam debaty s kandidáty na děkana FF UK pořádané Studentskou radou FF UK

21. říjen 2017 - 16:34
Poslechněte si audio záznam debaty s kandidáty na děkana FF UK, kterou pořádala Studentská rada FF UK 18. 10. 2017.  

Opatření děkana č. 17/2017 Provedení periodické inventarizace majetku a závazků Filozofické fakulty za rok 2017

20. říjen 2017 - 13:33
Opatření děkana č. 17/2017 Provedení periodické inventarizace majetku a závazků Filozofické fakulty za rok 2017

Zemřel významný psycholog prof. Jaromír Janoušek

17. říjen 2017 - 16:08
V úterý 10. října 2017, ve věku 86 let, zemřel prof. PhDr. Jaromír Janoušek, DrSc., emeritní profesor Univerzity Karlovy. Katedra psychologie FF UK a česká psychologická obec ztratily vynikajícího odborníka, významnou osobnost v oboru sociální psychologie s domácím i mezinárodním respektem, laskavého a moudrého člověka, který dovedl pomoci a podpořit nejen ve věcech odborných. Jaromír Janoušek se narodil 19. března 1931 v Polici nad Metují. Matka byla učitelka, otec soudce. Rané dětství prožil v Chotěboři, kam se celý život rád vracel, i když od roku 1937 žil s rodiči v Hradci Králové. V roce 1950 tam zakončil maturitou studium na reálném gymnáziu. V letech 1950–54 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii a psychologii. Studium zakončil obhajobou diplomové práce „Gnozeologický význam Pavlovova učení o analyticko-syntetické činnosti mozku“. V roce 1957 dokončil vědeckou aspiranturu na filozofické fakultě Lomonosovovy univerzity v Moskvě disertační prací „Biologické předpoklady subjektivního odrazu objektivního světa“, kde měl možnost setkávat se s S. L. Rubinštejnem, školitelem mu byl světově proslulý neurofyziolog A. L. Lurija, který patřil k nejbližším spolupracovníkům neméně celosvětově postupně doceňovaného L. S. Vygotského. Moskevský pobyt umožnil Jaromíru Janouškovi seznámit se také s koncepcí činnosti a vývoje psychiky A. N. Leonťjeva. V tehdejším Československu se spolu s A. Jurovským, působícím na Slovensku, zasloužil o prosazení sociální psychologie jako disciplíny nezbytné pro vysvětlení fungování lidské psychiky. V roce 1961 na prvním kongresu Československých psychologů vystoupil J. Janoušek s referátem, ve kterém poukázal na metodologickou nezbytnost zavést do psychologického výzkumu otázky zkoumání sociální determinace psychiky. Výsledkem bylo nejen zřízení oddělení sociální psychologie na půdě ČSAV, ale také zavedení předmětu sociální psychologie na vysokých školách, kde se vyučovala psychologie. Jeho pracovní aktivity byly spojeny s Katedrou filozofie FF UK, dále s Pedagogickým ústavem J. A. Komenského ČSAV, později se spolupodílel na založení Psychologického ústavu ČSAV, kde vedl oddělení sociální psychologie a úzce spolupracoval s Katedrou psychologie FF UK. V letech 1981–1990 byl vedoucím tohoto pracoviště. Podařilo se mu spojit roztříštěné a odborně úzce zaměřené členy do jednoho funkčního celku. Vždy dbal o to, aby katedra vedle pedagogické činnosti byla zapojena do řešení vědecko-výzkumných úkolů. Na všech pracovištích, která J. Janoušek vedl, dokázal kolem sebe vytvořit tým, který řešil zásadní otázky psychologie (např. socializace, sociální motivace, společná činnost, skupinové řešení problémů). V roce 1983 se stal profesorem, v roce 1986 doktorem psychologických věd (DrSc). V roce 1990 pak prof. Jaromír Janoušek odjel na roční studijní pobyt do USA, kde se ve Stanfordu stal členem výzkumného týmu Centra pro pokročilá studia v sociálních a behaviorálních vědách. Navázal zde na dřívější spolupráci s významnými sociálními psychology, jako byl H. Kelley, R. Zajonc, D. Campbell, M. Deutsch aj. Po návratu působil v obnoveném Psychologickém ústavu FF UK až do jeho sloučení s katedrou psychologie a jeho odborné zaměření se posunulo na uplatnění sociální psychologie v ekonomické praxi. Mezinárodního uznání dosáhl za úsilí o propojení severoamerické, západoevropské a východoevropské sociální psychologie. V říjnu 1968 za mimořádně dramatických okolností, důkladně zdokumentovaných v zahraniční literatuře, dokázal zorganizovat v Praze konferenci zástupců těchto částí světa. Setkání významně přispělo k rozšíření Evropské asociace experimentální sociální psychologie, ale bylo také mocným stimulem pro rozvoj sociální psychologie v Československu. V té době byl členem několika mezinárodních výborů pro sociální psychologii a stal se představitelem Evropské asociace experimentální sociální psychologie pro střední a východní Evropu. Roli prostředníka mezi východní a západní sociální psychologií plnil následující dlouhá léta. Odborně u Jaromíra Janouška nejprve dominovala obecná psychologie poznávacích procesů. Později se stala těžištěm jeho práce sociální psychologie, ale stejně tak se věnoval nejobecnějším otázkám lidské psychiky a vědomí, kde vyzvedává jejich významovou povahu. Jeho celoživotním výzkumným tématem byla komunikace. V roce 1968 publikoval práci Sociální komunikace, jež je dosud chápána za přelomovou ve výkladu tohoto sociálně psychologického tématu. S kolektivem autorů připravil jednu z prvních původních učebnic sociální psychologie (1988) a vůbec první učebnici metod sociální psychologie u nás (1986). Jeho poslední publikace Psychologické základy verbální komunikace vyšla v roce 2015. Jeho vědeckovýzkumné, pedagogické a organizátorské aktivity jsou těsně spjaty s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Především svými stěžejními publikacemi reprezentoval „pražskou linii“ sociální psychologie formovanou jeho působením a spojenou s aktivitami na katedře psychologie. Výrazně se věnoval studentům doktorských studijních programů. Základní životopisné údaje prof. Jaromíra Janouška dokladují jeho výjimečný význam pro utváření a rozvíjení sociální psychologie u nás, pro mimořádně významnou roli na poli široké mezinárodní spolupráce. S hlubokou úctou a smutkem se s profesorem Jaromírem Janouškem loučí kolegové a studenti z Katedry psychologie FF UK.

FF UK v rámci Týdne vědy a techniky nabídne řadu přednášek

17. říjen 2017 - 14:05
V týdnu od 6. do 12. listopadu 2017 proběhne po celé České republice již 17. ročník Týdne vědy a techniky AV ČR.  Filozofická fakulta UK přispívá následujícím programem: pondělí 6. 11. 10:00–12:30 | chodba druhé patro, hlavní budova FF UK (náměstí Jana Palacha 2, Praha 1) Československo 38–89: Vnitřní pohraničí  Přijďte si vyzkoušet druhý díl počítačové hry o soudobých českých a československých dějinách před jejím uvedením na trh! Hra Československo 38–89: Vnitřní pohraničí se zabývá poválečným uspořádáním, odsunem sudetských Němců a nástupem komunismu k moci. domovská stránka hry 15:50–17:20 | místnost č. 200, hlavní budova FF UK (náměstí Jana Palacha 2, Praha 1) Kulturní opozice – porozumění kulturnímu dědictví disentu v zemích bývalého socialistického bloku Představíme základní cíle mezinárodního projektu financovaného z programu Horizon 2020 a budeme prezentovat náš hlavní výstup: digitální registr, který budujeme jako rozsáhlou online databázi sbírek a fondů týkajících se různých forem nezávislé a opoziční kultury v zemích bývalého socialistického bloku. Chceme přispět ke zlepšení přehledu a zvýšení povědomí o těchto sbírkách. Zároveň sbírky a aktéry kolem nich studujeme v širším sociálním, politickém a kulturním kontextu. Mgr. Miroslav Michela, Ph.D. (Ústav českých dějin FF UK) Mgr. Marta Harasimowicz (Ústav českých dějin FF UK) 17:30–19:00 | místnost č. 200, hlavní budova FF UK (náměstí Jana Palacha 2, Praha 1) Středověk a populární kultura Archetypem dnešního pohledu na tento žánr je přirozeně Pán prstenů J. R. R. Tolkiena, který v podstatě otevřeně udával středověké dějiny Evropy jako bezprostřední inspiraci. Středověk ale cítíme i za příběhy George R. R. Martina. Hranice mezi středověkem a fantasy se tak stírá do té míry, že specifickým dílem žánru jsou i příběhy, které využívají fantastickou látku pro naprosto konkrétní příběhy a postavy, které si autoři „vypůjčili“ ze „skutečných“ dějin. Mgr. Jakub Izdný (Ústav světových dějin FF UK) úterý 7. 11.  15:50–17:20 | místnost č. 303, Šporkův palác (Hybernská 3, Praha 1) Nadvláda memů Přednáška připomene historii pojmu mem, který jako termín poprvé použil Richard Dawkins v roce 1976. Od té doby se memy dočkaly několika pokusů o klasifikaci v různé šířce pojetí. Přednáška bude zaměřena na proces kulturní selekce, který určuje úspěšnost replikace memů. Konkrétní příklady memů budou vycházet z obrazu umělé inteligence v současné popkultuře. Mgr. Hana Bednářová (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK) 17:45–19:00 | místnost č. 303, Šporkův palác (Hybernská 3, Praha 1) Živoucí fosilie? Čínské znakové písmo na cestě do digitálního světa Čínské znakové písmo je považováno za jeden z nejstarších kontinuálně používaných písemných systémů na světě. Třebaže od prvních archeologicky doložených nápisů na věštebných kostech a krunýřích z doby před více než 3200 lety prošel systém čínského znakového písma po grafické stránce dlouhým vývojem, po stránce funkční zůstává po celou dobu takřka neměnný. Mgr. Ondřej Škrabal (Ústav Dálného východu FF UK) středa 8. 11.  15:50–17:20 | místnost č. 131, hlavní budova FF UK (náměstí Jana Palacha 2, Praha 1) Prezentace projektu Online encyklopedie migrace O tzv. době post-faktické se již napsalo mnoho, jsme ale schopni reagovat na enormní množství rychlých a neověřených zpráv kolujících internetem? Jedním z pokusů odpovědět na tuto otázku je odborně-popularizační interaktivní portál Online encyklopedie migrace, který nedávno uvedli do provozu studenti Univerzity Karlovy. Prezentaci encyklopedie bude předcházet úvodní analýza současné české i mezinárodní mediální krajiny a fenoménu nových médií z pohledu sociologie médií. domovská stránka encyklopedie čtvrtek 9. 11.  15:50–17:20 | místnost bude upřesněna Internet ve společnosti a společnost na Internetu Dnes si mnoho z nás nedovede život bez mobilu a internetu představit. A přitom je to poměrně nedávno, kdy jsme bez problémů fungovali bez nich. Co hlavního tyto technické novinky změnily z pohledu sociologie? Čím a jak se vlastně zabývá sociologie internetu? A jaké jsou její hlavní poznatky? Přednáška se zaměří zejména na dopad změn v oblasti komunikace ve společnosti jako celku, v oblasti udržování mezilidských vztahů a v oblasti vlivu těchto technologií na sociální nerovnost. Mgr. Petr Lupač, Ph.D. (Katedra sociologie FF UK) program celého Týdne vědy a techniky

Symposium u příležitosti výročí navázání diplomatických vztahů mezi Československem a Mexikem

17. říjen 2017 - 10:05
Středisko ibero-amerických studií FF UK pořádá 20. října v posluchárně 206 ve Šporku jako připomínku výročí navázání diplomatických vztahů mezi Československem a Mexikem symposium věnované kontaktům mezi oběma entitami. Tyto kontakty se utvářely dávno předtím, než byly Mexiko a Československo ustaveny jako nezávislé státní útvary, a desítka aktivních účastníků symposia tak bude hovořit o prvních Středoevropanech v Novém Španělsku, nejen notoricky známých jezuitských misionářích, o českých účastnících Maxmiliánova dobrodružství či diplomatických aktivitách bývalého profesora Filozofické fakulty UK Vlastimila Kybala i o kulturní dimenzi těchto kontaktů ve výtvarném umění a literatuře. Ve všech sférách – politické, ekonomické i kulturní – patřily a patří mexicko-československé (a mexicko-české) vztahy k nejužším přinejmenším v rámci hispánského světa. Tento fakt se projevil i za druhé světové války, kdy Mexiko přijalo nejen řadu československých exulantů, ale bylo prvním státem regionu, který diplomaticky uznal československou vládu v exilu a poskytoval jí aktivní podporu. Také vzhledem k tomu, že akci pořádáme ve spolupráci s mexickým velvyslanectvím v České republice, je jednacím jazykem španělština. Všichni zájemci o vztahy české společnosti nejen s Mexikem, ale celým hispánským světem, jsou srdečně zváni. program

Přednášky hostující univerzitní profesorky dr. Dörte Andres

16. říjen 2017 - 12:49
Ústav translatologie FF UK srdečně zve všechny studenty studijního programu překladatelství a tlumočnictví, doktorandy i další zájemce z řad akademické obce a odborné translatologické veřejnosti na tři inspirativní přednášky hostující univerzitní profesorky dr. Dörte Andres z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči. Dr. Andres vystoupí v rámci kurzu Metody výzkumné práce v tlumočení v pondělí 23. října 2017 (17:30–20:15) v prostorách Ústavu translatologie FF UK, učebna 206, 2. patro, Hybernská 3, a přednese v angličtině tyto tři přednášky: 1) Let´s Come Together – An Integrated Approach to Interpreting and Translation through the Prism of Process Research 2) Alain Fleischer´s Prolongations or: The End of Europe 3) Conference Interpreting in the Third Reich Hojná diskuse a aktivní účast vítány. Za organizátory: prof. PhDr. Ivana Čeňková, CSc., ÚTRL. Přednášky se konají díky Rozvojovému projektu FF VS UK 2016–2018 TO1 – Hostující profesoři a inovace PP ANMT0002 Teorie tlumočení pro nMgr. studenty.

Egyptologové objevili v Abúsíru nový chrám Ramesse II.

16. říjen 2017 - 10:06
Archeologické výzkumy Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na jeho archeologické koncesi v Abúsíru potvrdily existenci doposud zcela neznámého chrámového komplexu staroegyptského panovníka. Byl objeven na východním okraji české koncese, v prostoru, který vytváří přirozený předěl mezi úrodnou oblastí kolem Nilu a jeho terasou. Do komplexu o rozměrech 32 × 51 m se vstupovalo širokým pylonem z nepálených cihel. Za ním se nacházelo rozlehlé nádvoří, ze kterého bylo možné pokračovat jednak přímo do kamenného dvora, ale také do dvou identických a poměrně dlouhých skladištních staveb, které uzavíraly pravou a levou stranu komplexu. Na základě archeologických dokladů můžeme předpokládat, že cihlové boční zdi vnitřního dvora byly lemovány kamennými sloupy a přinejmenším na některých místech bylo modře malováno. Ze zadního konce dvora se po rampě či po schodišti vstupovalo do vyvýšené kamenné svatyně, jejíž zadní část byla rozdělena na tři paralelní místnosti. Pozůstatky této budovy, která tvořila jádro komplexu, byly překryty množstvím písku a kamenných úštěpů, z nichž mnoho neslo fragmenty malovaných reliéfů. Tyto nálezy znamenají neocenitelný zdroj informací nejen pro rekonstrukci výzdobného programu svatyně, ale také pro určení funkce a datování celého komplexu. Na základě textových a ikonografických dokladů je komplex datován do období Nové říše, konkrétně do vlády panovníka Ramesse II. (cca 1279–1213 př. Kr.). Jeho jméno a královská titulatura jsou doloženy mezi odkrytými reliéfními fragmenty. Dále byly rozpoznány také fragmenty výzdoby spojené s kultem slunečních božstev (jako je Re, Amun a Nechbet) a s královskou autoritou (král a bůh Horus). Stavba tohoto typu koresponduje se stavebním programem výše zmíněného panovníka v memfidské oblasti, avšak toto je doposud jediný archeologicky doložený chrám tohoto panovníka na sakkárské a abúsírské nekropoli. Samotný chrám velice dobře odpovídá státní ideologii Ramesse II. a místním tradicím, zaměřeným na sluneční kult. Přítomnost chrámu v abúsírské a sakkárské oblasti může více objasnit jejich důležitost pro náboženství a ideologii během období Nové říše. Podle vedoucího české expedice, profesora Miroslava Bárty, v současnosti jednoho ze šesti vědců Univerzity Karlovy ověnčeného cenou Donatio, poskytuje nález chrámu Ramesse II. unikátní doklad stavební a náboženské aktivity tohoto krále v memfidské oblasti. Zároveň ukazuje permanentní status slunečního boha Rea, který byl v Abúsíru uctíván už od 5. dynastie a jehož kult získal v Nové říši opět na důležitosti.

Ústav pro dějiny umění zve na konferenci Pražské zahrady 1600–1800

13. říjen 2017 - 11:40
Ústav pro dějiny umění FF UK spolu s Galerií hlavního města Prahy srdečně zve na studentskou konferenci na téma Pražské zahrady 1600–1800, která se uskuteční ve dnech 19.–20. října. Období mezi lety 1600 a 1800 zastupuje v Praze nečetné množství děl vynikající výtvarné kvality, která mohou směle konkurovat originalitou ideového i výtvarného konceptu, stejně jako mimořádnou kvalitou provedení, těm nejvýznamnějším uměleckým centrům tehdejší Evropy. Specifické geomorfologické charakteristiky území, na němž se toto historické město rozkládá, měly mimo jiné zásadní vliv na podobu zahrad, které se v tomto období staly z hlediska způsobu sebeprezentace jejich majitele stejně důležitým projektem jako architektura přilehlých paláců, letohrádků a dalších reprezentativních sídel. Ačkoliv problematice pražských zahrad v daném období bylo věnováno několik obsáhlých publikací ve formě syntéz, ale i dílčích studií, řada zajímavých otázek v nich nebyla zodpovězena a dokonce možná ani vyslovena. Nadcházející konference se chce zaměřit na veškeré historické, uměleckohistorické a kulturní aspekty těchto zahrad. Zvolené časové vymezení napovídá, že jedním z cílů je zmapovat podrobněji východiska tohoto fenoménu před jeho vrcholným obdobím, které zahajuje zahrada letohrádku Trója, až po jeho vyznívání na samém sklonku 18. století, v jehož druhé polovině dochází navíc k řadě zásadních změn. Ty se dotýkají jak nových prvků, které vstupují do těchto zahrad, tak především celkového chápání jejich role i ideální podoby. Konference bude rozdělena na dvě části. První den (19. října) bude konference otevřena exkurzí do vybraných zahrad, které jsou součástí paláců nacházejících se na území Malé Strany. Odpoledne téhož dne bude věnováno výstavě Kámen, štuk, terakota – Sochařská díla z pražských zahrad v Trojském zámku. Během druhého dne (20. října) zazní všechny příspěvky, a to v přednáškovém sále Domu U Kamenného zvonu. Program konference 19. 10. 2017 – celodenní exkurze 10:00 zahájení konference exkurzí do zahrad paláců na Malé Straně / sraz účastníků u vstupu do Vrtbovské zahrady 10:15–12:30 komentovaná prohlídka zahrady: Terezie Bednářová 12:30–14:00 přestávka na oběd a individuální přesun k areálu zámku Troja / sraz účastníků u vstupu do areálu zámku Troja 14:00–17:00 komentovaná prohlídka vybraných prvků a částí zahrady: Marie Foltýnová, Kateřina Adamcová a komentovaná prohlídka výstavy Kámen, štuk, terakota – Sochařská díla z pražských zahrad v Trojském zámku: Marie Foltýnová 20. 10. 2017 – přednášková část konference (Dům U Kamenného zvonu) 10:00 Marie Foltýnová (GHMP), Kateřina Adamcová (Ústav pro dějiny umění FF UK): Zahájení programu druhého dne konference 10:15 Kateřina Adamcová: Dvojice kašen na horní terase zahrady zámku Troja a otázka výtvarného žertu jako prostředku dobové sebereflexe umělců 10:45 Martin Hořák: Zaniklá zahrada Jana Kryštofa Bořka v Praze – Střešovicích 11:15 Tadeáš Kadlec: Zahrada malostranského paláce hraběte Přehořovského z Kvasejovic v kontextu tvorby architekta G. B. Alliprandiho 11:45 Kryštof Loub: Nové poznatky o tvorbě pražského sochaře Petra Prachnera (1744–1807) 12:15–13:00 přestávka a občerstvení 13:00 Anežka Kučerová: Hřbitov jako zahrada a zahrada jako místo posledního odpočinku 13:30 Veronika Vránová: Čínská inspirace v parku usedlosti Cibulka v Praze 5 – Košířích 14:00 Marie Foltýnová: Soubor terakotových váz a bust ze zahrady zámku Troja 14:30 diskuse a závěrečné slovo Událost na Facebooku Leták a program  

Státní rigorózní zkoušky v listopadu 2017

12. říjen 2017 - 9:40
Státní rigorózní zkoušky v listopadu 2017

Proběhne čtvrtý ročník Mezinárodního dne archeologie

11. říjen 2017 - 17:35
Přijďte jej v sobotu 21. října od 10:00 do 16:00 hodin oslavit spolu s námi do areálu pražského Karolina, kde se na přípravě bohatého programu podílelo hned několik pražských archeologických institucí. Jako každý rok se můžete těšit na množství workshopů a přednášek. Odkrývejte taje vědy a vydejte se s námi na výlet do života v dávné minulosti. Zjistíte, proč jsou archeologie a spřízněné přírodní vědy důležité i pro život v současnosti, a že dávná minulost není vůbec tak vzdálená, jak by se mohlo zdát. V areálu Filozofické fakulty UK (Celetná 20) si malí i velcí návštěvníci mohou vyzkoušet práci archeologů, antropologů, paleontologů, geochemiků i geologů a zároveň nahlédnout do tajů života v pravěku či egyptském i evropském starověku. Program bude doplněn krátkými přednáškami na zajímavá témata. Ve 13:00 proběhne diskuse s Jiřím Bartoškou, představitelem Sokola ze známé pravěké trilogie podle Eduarda Štorcha. Dokumentace kostrového hrobu a archeologický výzkum nanečisto, originály i repliky archeologických nálezů, nemocné kosti, štípání pazourku, kovárna, ověřování pravosti šperků mikroskopem, keltská převlékárna, drcení obilí v pravěké kuchyni, antický vojenský fotokoutek či staroegyptské hry, mumifikace v praxi nebo pravěké jeskynní umění, to je jen zlomek aktivit, na které se návštěvníci letošního ročníku mohou těšit. Nezůstávejte v sobotu doma a vydejte se s námi poznávat minulost! S oslavami Mezinárodního dne archeologie se můžete setkat i na dalších místech v ČR. Podívejte se na web akce nebo na její facebookový profil. tisková zpráva kontaktní osoba pro média: doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. Ústav pro archeologii FF UK miroslav.popelka@ff.cuni.cz 731 840 335

Nový pracovní program Společenské výzvy 6 programu H2020

10. říjen 2017 - 12:01
Filozofická fakulta UK a Technologické centrum AV ČR si Vás dovolují pozvat na seminář, kde bude představen Nový pracovní program Společenské výzvy 6 programu H2020. Seminář se uskuteční dne 31. října 2017 od 15.00 hodin v místnosti č. 104 hlavní budovy Filozofické fakulty UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1. Cílem semináře bude představit možnosti zapojení výzkumníků ze společenských věd do programu H2020, který směřuje k řešení zásadních otázek a problémů, s nimiž se potýká evropská společnost, a témat nového pracovního programu Společenské výzvy 6 „Evropa v měnícím se světě“. Účast na semináři je po předchozí registraci zdarma. Registrovat se můžete vyplněním elektronického registračního formuláře do 27. října do 17h. Program 15.00–15.05 | Úvodní slovo Václav Cvrček, proděkan pro vědu a výzkum FF UK 15.05–15.30 | H2020 – představení a možnosti Michal Pacvoň, TC AV ČR 15.30–16.00 | Aktuální témata WP 2018–2020 Michal Pacvoň, TC AV ČR 16.00–16.30 | Zkušenosti úspěšných žadatelů Miroslav Michela, ÚČD FF UK, projekt COURAGE Luďa Klusáková, ÚSD FF UK, projekt REACH 16.30–17.00 | Jak na to? Doporučení pro potenciální žadatele Michal Pacvoň, TC AV ČR   pozvánka s programem

Middle East Lecture Series

9. říjen 2017 - 17:45
The Middle East Lecture Series will be inaugurated with a public talk by Professor Eugene Rogan (St Antony's College, Oxford). Prof. Rogan will be speaking on "The Wartime Context of the Balfour Declaration". October 12th, 5:30 PM

Představení kandidátů na funkci rektora UK

9. říjen 2017 - 16:40
UK: Představení kandidátů na funkci rektora Univerzity Karlovy v rámci první volby proběhne 12. října od 15 do 19 h v Modré posluchárně v Celetné 20. Setkání je veřejné a je otevřené všem zájemcům z řad akademické obce, zaměstnanců a veřejnosti.

Meetplace Univerzity Karlovy

9. říjen 2017 - 16:14
Ve čtvrtek 12. října bude v Kampusu Hybernská (Hybernská 4) od 11 hodin probíhat studentský jarmark. Večer bude program pokračovat ve Studentském klubu Celetná, kde se uskuteční debata na téma financování českého vysokého školství. Následovat bude několik koncertů a DJ.

Série přednášek o Středním východě

9. říjen 2017 - 11:03
Sérii zahájí veřejná přednáška profesora Eugena Rogana (St Antony's College, Oxford), který promluví na téma válečného kontextu Balfourovy deklarace. Přednáška se uskuteční 12. října od 17:30.

The Czech Poet Bohuslav Reynek Translated into English by doc. Justin Quinn

9. říjen 2017 - 2:14
In connection with the publication of the first-ever collection of poems by Bohuslav Reynek in English, The Well at Morning, the poet and translator Justin Quinn (Department of Anglophone Literatures and Cultures, CUFA) and the literary theoretician Martin C. Putna took part in an evening dedicated to literature during the Cold War and the translation of poetry. The Well at Morning comprises a selection of Reynek’s poems and several essays. Its aim is to introduce international readers to this extraordinary artist and to the cultural and historical context of his work. The volume also invites discussion about the reception of Reynek, a European poet, in the Czech Republic. The evening was hosted by David Vaughan; the renowned poet Petr Borkovec and Justin Quinn read a selection of poems in Czech and English. The book is published by Karolinum as part of the Modern Czech Classics series. Photo: Martin Janeček

Prague Papers a XX. století

Dvacáté století Prague Papers

WISOHIM a HOP

WISOHIMHOP

Aktuality

Nejsou žádné platné aktuality